Kroje
Úvod |
Ženské kroje |
Mužské kroje |
Ukázky krojů
Bulharský tradiční kroj (nosia) je obecné označení pro oděv Bulharů od Renesance po polovinu 20. století. Odráží specifické zvyky, tradice a kulturu Bulharů. Původně pochází toto oblečení od Slovanů, nějaké znaky však zanechali i Trákové a Prabulhaři. Jsou zde i další specifika zanechaná dalšími národy, které prošly přes bulharské území – Turci, Řekové, Albánci a Vlahové.
Svým charakterem je kroj oděv běžného nošení, který se přidáním uměleckých prvků stává svátečním krojem. Vyznačuje se výjimečnou pohodlností jak při pracovních činnostech, tak při obřadech a slavnostech. Kroj může být sváteční nebo každodenní, ale v každém etnografickém regionu je odlišný. Po osvobození v roce 1878 proběhly významné změny v městském oblékání. Dnes se kroje používají na jevišti, některé umělecké prvky pak v užitém umění, uměleckých řemeslech a vzácně v současném oblečení.
Bulharské lidové kroje jsou většinou vlněné, těžké, ručně tkané a bohatě vyšívané. Podle jednotlivých krajů se liší střihem, barevností, bohatostí i použitými motivy.
Terminologie:
Sukman - dlouhý ženský horní oděv bez zapínání a bez rukávů, nejčastěji vlněný, černé nebo tmavě modré barvy.
Saja - dlouhý ženský horní oděv s velkým kulatým výstřihem a předním zapínáním, s krátkými nebo dlouhými rukávy
Pojas - široký pruh látky, který se obtáčí několikrát kolem pasu (u žen i mužů), někdy se teprve na pojas dává kožený opasek.
Potury - mužské kalhoty, v pase velmi široké, postupně se zužující ke kotníkům, obvykle s hlubokým rozkrokem. Kdysi platilo, že čím hlubší rozkrok, tím bohatší byl jeho nositel.
Gajtany - šňůrovitá výšivka kontrastní barvy, která zdobí nejčastěji mužské kalhoty (potury) a vesty. Podobá se českému ozdobnému šňůrování (cifrování), ale jedná se o výšivku, nikoliv našívanou šňůru.
Základem ženského kroje je dlouhá bílá košile sahající do půli lýtek nebo po kotníky, obvykle s dlouhými rukávy a stojáčkem. Stojáček, náprsenka, rukávy a dolní lem košile bývají bohatě vyšívané, nebo je na rukávech a dolním lemu košile široká krajka.
Ženské kroje se dělí podle typu na dvouzástěrové, jednozástěrové, sukman a saja.
Dvouzástěrové kroje se skládají z košile a dvou zástěr. Košile je obvykle nabíraná u krku i na rukávech. Přední zástěra je ozdobně tkaná nebo vyšívaná, zadní zástěra je prostší a obvykle tmavá. Může být i velmi široká, takže připomíná nesešitou sukni. Dále k tomuto typu kroje patří ozdobný pás, někdy i vestička. Tento typ kroje je obecně charakteristický pro Severní Bulharsko (Dunajskou rovinu a severní svahy pohoří Stara Planina).
Jednozástěrový kroj je poměrně vzácný. Skládá se z dlouhé košile a jedné zástěry, která může být široká i úzká. Je typický pro západní Rodopy, východní části Pirinu a jižní části pohoří Rila. Jedná se spíše o kroj všední, domácí.
Sukmanových krojů je opět dlouhá bílá košile, přes kterou se obléká sukman, bohatě zdobená zástěra a opasek s kovovou přezkou, přičemž v některých oblastech může zástěra chybět. Sukmany mohou být úzké nebo široké se všívanými klíny. Mezi sukmanové kroje patří také oděv složený ze široké nabírané sukně a krátké vestičky. Sukmany jsou typické především pro horské oblasti.
Saja je dlouhý ženský horní oděv s velkým kulatým výstřihem a předním zapínáním, s krátkými nebo dlouhými rukávy. Pod něj se obléká opět dlouhá košile tunikového střihu. Patří k němu ještě široký pestrý pojas, pruhovaná zástěra a kapesníček. Saja může být bílá, černá nebo tmavě modrá. S tímto krojem se setkáme většinou v Pirinské oblasti a v Šopsku, kde může být saja i tmavě zelená.
Mužské kroje se dělí na bílé a černé. Nelze je jednoznačně rozdělit podle výskytu, zhruba lze ale říci, že bílé se vyskytují více v severním Bulharsku, černé na zbytku území.
Bílé kroje se skládají z bílé košile, kalhot, bílého horního oděvu a širokého pojasu. Horní oděv může být krátký jako vesta nebo dlouhý po kolena, vždy je ale bez zapínání a zdobený červenými, modrými nebo černými gajtany.
Černé kroje obsahují opět bílou košili, široké nabrané potury, krátkou vpředu otevřenou vestu bez rukávů nebo s dlouhými rukávy, bohatě zdobenou gajtany. Okolo pasu se obtáčí pojas široký až 50 cm, nejčastěji červené barvy.
Kliknutím na mapě vyberte folklórní region:
|
|
|
kroje z regionu Loveč |
sváteční kroje nevěsty a ženicha z Plevenu |
jarní kroje z Vidinu |
|
|
|
sváteční kroje mladých zámožných lidí z Gabrova |
kroje z Razgradu |
letní kroj vdané ženy z Ruse (vlevo), kroj nevěsty ze Silistry (Dobrudža)(vpravo) |
|
|
|
jarní kroj mladé ženy z Dobriče (vlevo), kroj mladého muže ze Silistry (vpravo) |
|
|
|
|
|
sváteční kroje mladého ženicha a nevěsty ze Sofijska (místní varianta sukmanu a bílého mužského kroje) |
sváteční kroj nevěsty a mužský kroj ze Samokovska. |
všední mužský kroj a sváteční letní kroj mladé ženy z Tranu |
|
|
|
kroje ze Slivenu (místní varianta ženského sukmanu a mužského černého kroje) |
kroje z Chaskova |
zimní všední kroje z Pomorie (druh sukmanu a černého mužs. kroje) |
|
|
|
sváteční kroje z Karnobatu |
kroj ze Staré Zagory (vlevo), jarní kroj mladé ženy z Malko Tarnova (vpravo) |
letní kroj nevěsty ze Svilengradu (vlevo), renesanční sváteční kroj z Kotle - Severní Bulharsko (vpravo) |
|
|
|
letní kroje ze Sandanski (místní varianta bílého mužského kroje a ženské saja) |
|
|
|
|
|
ženský sváteční a mužský pastýřský kroj ze Smoljanu |
|
|
|